Expozice z roku 1997 je věnovaná přírodě regionu a přibližuje živočichy i rostliny, které lze najít v okolí řeky Jizery. Doplňují ji atraktivní exponáty zvířat, minerály a zkameněliny. V nedávné době byla expozice obohacena o badatelský slovník – Návrat zubrů a divokých koní do volné přírody u Benátek nad Jizerou.
Další část expozice je věnovaná pánům z Dražic – významné šlechtické rodině, s jejíž historií je spojen samotný počátek Benátek a Benátecka. Rod, který používal jako erbovní znamení zlatou větvičku vinné révy se třemi lístky na modrém poli, spojil svůj vzestup se službou panovníkovi a církvi. Rod nejvíce proslavil Jan IV. z Dražic, pražský biskup v letech 1301-1343. Se jménem dalšího z Janů z Dražic je spojena listina datovaná do let 1340-1349, která přenesla městské právo ze Starých Benátek na kopec nad Jizerou. Tato listina je považována za první dokument, který se prokazatelně vztahuje k nynějším Benátkám.
Expozice připomíná osobnost významného fyzika a astronoma Tycha Brahe, který v letech 1599-1600 pobýval na benáteckém zámku. Kvůli jeho pobytu a především pro jeho astronomická bádání byly ve druhém patře zámku, kde pobýval se svou rodinou, provedeny četné stavební úpravy. V několika místnostech byly instalovány astronomické přístroje a zřízena chemická laboratoř. Podle tradice prováděl Brahe svá pozorování v místnosti s vysokým oknem, kde jeho práci dodnes připomíná „benátecký“ poledník. Odkazu Tycha Brahe je v benáteckém muzeu věnována interaktivní expozice o pravěké a středověké astronomii.
Návazná část expozice připomíná osobnost Jana z Werthu, který Benátky získal v roce 1647 za své zásluhy na válečném poli třicetileté války. Právě za Jana z Werthu došlo k poslední velké přestavbě benáteckého zámku, kdy k němu bylo doplněno barokní, nynější průčelní křídlo.
Tyto části expozice připomínají benátecké rodáky skladatele Jiřího Antonína Bendu a jeho bratra, skladatele a houslového virtuosa období klasicismu Františka Bendu. Druhá pamětní síň je věnována osobnosti dalšího hudebního skladatele – Bedřicha Smetany, který na benáteckém zámku působil v letech 1844-1847 jako učitel hudby v rodině Thun-Hohensteinů.
Dlouhodobá výstava je věnovaná benáteckému rodákovi Jaroslavu Vanclovi a jeho proslulé kovové stavebnici Merkur. Výstava byla zapůjčena od největšího sběratele v České republice, pana Jiřího Mládka.
