Objekty nižborského zámku a části hospodářského dvora v sobě ukrývají pozůstatky gotického hradu, jenž byl založen králem Přemyslem Otakarem II. zhruba v polovině 13. století. Nižbor se stal oblíbeným místem jeho syna, budoucího panovníka Václava II. Ten výstavbu svého milovaného sídla dokončil, často zde pobýval a ve zdejších komnatách přijímal vážené státní návštěvy. Od doby, kdy na trůn nastoupil Václav IV., byl celý objekt zastavován a jeho stav se v důsledku špatné péče zhoršoval.
Naštěstí nedošlo k úplnému zchátrání stavby, naopak – neútulný hrad byl na pohodlnější a zdobnější renesanční zámek přebudován mezi lety 1601–1613. Dnešní podobu získal po rekonstrukci dokončené v roce 1724, tedy v době, kdy panství vlastnil šlechtický rod Valdštejnů. Tuto druhou barokní přestavbu celého areálu řídil slavný architekt František Maxmilián Kaňka. Poté zámek získali Fürstenbergové, po nich roku 1929 československý stát, od něhož ho v devadesátých letech koupila obec. V roce 2004 bylo v jeho prostorech zprovozněno Informační centrum keltské kultury.
Zajímavost
Zámek se nestal trvalou připomínkou keltské minulosti Čech náhodou – leží naproti slavného oppidia Stradonice, jež se řadí mezi nejznámější české pravěké objekty. Expozice centra návštěvníkům zprostředkují nejen poznání dávné české minulosti, ale také příležitost nechat se obklopit tajemnou atmosférou dávno zaniklého keltského světa.